A právě proto bychom je měly naučit, že starost o potomka se netýká jenom matek. I otcové by se měli zapojovat do každodenních starostí, aniž by za to byli poplácáváni po zádech, jako by šlo o výkon hodný zápisu do knihy světových rekordů. Je to i jejich dítě.

Jsou věci, které bychom měly přestat dělat, aby si muži uvědomili, že starost o dítě neleží pouze na matce. A že když náhodou „pomůžou“, dostane se jim za to chvály, jako by udělali něco bohabojného. Které věci by měly probíhat automaticky?

1.       Přebalování
Toho se muži bojí nejvíce, a přitom dělají, jako by na to matky byly zvyklé, jako by měly něco v hlavě, nějaký program navíc, který by znamenal, že nám použité plenky nevadí. Vadí – i nám se občas zvedne žaludek. Proto by muži měli přebalovat své potomky stejně často, a to bez slovíčka „prosím“ nebo „děkuji“ od matky dítěte.

2.       Vstávat
Plačící potomek je něco, co je noční můrou každého rodiče. Automaticky se předpokládá, že k dítěti vstane matka – ale proč by měla? Otec by měl také pomáhat, zvlášť v prvních měsících života dítěte, kdy se matka vyrovnává s šestinedělím a s následky porodu. Navíc právě ženy trpí nedostatkem spánku. Pánové by měli pomáhat, nehledě na situaci.

3.       Všeobecná starost o dítě
Obléknout, okoupat, učesat, nakrmit nebo pohoupat, uklidni, utěšit. Takové základní úkony leží na matce stejně jako na otci. Muži předstírají, že to neumí, nebo že se bojí, že to nedělají správně. Věřte, že se pouze vymlouvají. Pravda je taková, že někdy si to matky komplikují samy, protože se bojí otcům svého potomka svěřit, aby něco neudělali špatně, aby například miminku omylem neublížili. Věřte však, že muži umějí být něžní.

4.       Procházky a výlety
Pokud otec vyrazí s miminkem v kočárku sám ven, nemusíte ho hned považovat za poloboha. To je přece úplně normální a mělo by být běžné, přesto otce s kočárkem potkáte málokdy samotného.