K regulaci mezinárodního finančního systému přispívá řada organizací. Následující instituce podporují světový obchod a finanční styk a přispívají k rozvoji slabších ekonomik.

Asijská rozvojová banka – ADB, založena 1966. Podporuje ekonomický růst v Asii a na Dálném východě (úvěry, technická pomoc).
Banka pro mezinárodní platby – BIS, založena 1930. Přispívá k měnové a finanční spolupráci a stabilitě, poskytuje finanční služby centrálním bankám a podílí se rovněž na ekonomickém výzkumu.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj – EBRD, založena 1991. Má za cíl napomáhat ekonomickým reformám ve střední a východní Evropě.
Evropská centrální banka – ECB, založena 1998. Určuje měnovou politiku eurozóny, provádí devizové operace, udržuje rezervy členských států a podporuje hladké fungování jejich platebních systémů.
Meziamerická rozvojová banka – IDB, založena 1959. Financuje ekonomický a sociální rozvoj na obou amerických kontinentech.
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj –  IBRD, Světová banka, základy položeny 1944. Poskytuje zejména dlouhodobé investiční zdroje, technickou pomoc a ekonomické poradenství.
Mezinárodní měnový fond – IMF, základy položeny 1944. Agentura OSN na podporu měnové spolupráce, obchodu a stability devizových kurzů. Financuje úvěry členským zemím, které čelí ekonomickým potížím.
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj – OECD, založena 1961. Podporuje koordinaci ekonomické a sociální politiky mezi členskými zeměmi (ekonomicky vyspělé státy) s cílem dosahovat ekonomický růst a vyšší zaměstnanost.
Světová obchodní organizace – WTO, založena 1995. Usměrňuje uzavírání mezinárodních obchodních dohod, řeší spory mezi členy a omezuje obchodní překážky.
Ve volném obchodování existují dva typy společenství:
Pásmo volného obchodu: skupina zemí, které se ve vzájemném obchodě dohodly na odstranění cel, kvót a opatření na podporu vývozu, zatímco vůči nečlenským zemím nadále udržují cla a kvóty. Příkladem je Severoamerické společenství volného obchodu – NAFTA, vytvořené Kanadou, USA a Mexikem.

Celní unie: sdružení zemí, které se dohodly na odstranění celních překážek mezi členy a vytvořily společné clo vůči nečlenům. Příkladem celní unie je Evropská unie. Mezi členy uplatňuje vedle volného obchodu také společnou obchodní, zemědělskou, bezpečnostní a dopravní politiku.