Ono by vůbec nemuselo být špatné stát se podnikateli. Být svými pány, moci si dělat to, co se nám zlíbí a za dobrou práci si žít třeba jako učinění maharádžové. Jenže nejednoho z našinců při podobném snění napadnou nejednou i příklady těch, kdo to zkusili a neuspěli. Kolikrát pak měli takoví neúspěšní podnikatelé štěstí, pokud mohli jenom zavřít živnost a jít dělat k někomu jinému! Nebo naopak smůlu, protože se tím podnikáním zadlužili natolik, že je to ještě dlouho významně zatěžovalo nebo je to dokonce jako kotva stáhlo nenávratně ke dnu!

A měl by to člověk risknout? Měl by do něčeho takového jít? S vědomím toho, že se bude muset činit, aby obstál, a přitom bude nejednou vzdorovat osudu v podobě všemocné byrokracie, úřednické zvůle, místními úředníčky počínaje a třeba i Evropskou unií konče?
Kdekdo přece chce po podnikateli kdejaké lejstro, razítko, potvrzení či výkaz, kdekdo se mu vrtá v tom, zda je jeho provozovna ekologická, zda platí správně povinné odvody a tak dále.

Aby se z toho takový člověk nezbláznil, aby nepropadl trudomyslnosti, nejednou se začte třeba i do nějaké z četných příruček, v nichž se píše o tom, jak se stát úspěšným podnikatelem. Ale ruku na srdce – komu někdy taková příručka v podnikání pomohla? Snad jedině jejímu autorovi, který ji coby soukromník vydal a má z jejího prodeje provizi. Jinak jsou dnes podobné spisy asi stejně prospěšné jako teorie ekonomiky z pera ekonomů-soudruhů z minulého režimu, jejichž znárodňování, kolektivizace a podobné počiny skončily stejně nevalně jako nakonec i oni sami.
A tak by měl člověk podobné „skvosty“ raději zahodit. A inspirovat se těmi z podnikatelů, kdo to skutečně dotáhli daleko. Doporučit to lze každému, všem z vás, kdo o podnikatelské dráze uvažujete. Prostě a jasně – .
Co to ty kvalitní zdroje jsou?

Z těch nejznámějších bychom si mohli uvést třeba takového podnikatele, jak byl Tomáš Baťa. Přišel s neotřelými nápady a vydělal na nich majlant. A přitom prospěl nejen sobě, ale i svým zaměstnancům, potažmo lidem jako takovým. Nebo co takový Emil Škoda? Co takové slavné dvojice jako Laurin a Klement, Kolben a Daněk, Pat a Mat?
Totiž na Pata a Mata bych na vašem místě raději zapomněl. Stejně jako bych raději zapomněl i na jiné podnikatele, kteří sice mají také své jisté, jsou za vodou, ale věru jim není zase až tak moc co závidět.
Myslím, že třeba z Radovana Krejčíře byste si příklad brát nemuseli. I když má tento díky svým aktivitám už teď své jisté. Svou jihoafrickou střechu nad hlavou na celých pětatřicet let.