Pexeso a jeho historie
Pár čtvercových kartiček dáte do kapsy a máte pro společnost zajištěnou zábavu. Není potřeba elektrika, není potřeba složitých zařízení, není potřeba vůbec nic. Tedy, jedině světlo, abyste na kartičky viděli. Není snad známější karetní hry. A tahle věcička pro zábavu, má svou historii, své kluby, své mistrovství, a dokonce i sběratele. A navíc, je známá po celém světě.
Ona historie není moc dlouhá, tedy myslím u nás. A čtenáře Karla Maye jistě potěší, že v tom má veliký náčelník tak trochu také prsty.
V roce 1965 totiž právě filmy natočené podle výše psaného spisovatele inspirovaly k tvorbě prvního pexesa u nás. Tím, kdo se nechal inspirovat byl výtvarník Zdenek Princ.
Při hraní hry si také málokdo uvědomí, co je to vlastně za název. A zde pro změnu potěším ctitele pana Jaroslava Dietla, že za to tak trošku může, jen částečně, také on. Prvotní název obrázková mozaika se nějak moc nelíbil. A protože tehdy vévodila soutěž, kterou dělal pan Dietl s názvem „Pekelně se soustřeď“, byl název kartičkové hry jasný.
Nyní opustíme republiku, aby to nevyznělo, že hra vznikla zde. Není tomu tak. Již ve staré Číně se obracely mušličky, které půlky patřily k sobě. Později ty, ve kterých byl nějaký znak. Následně se tam malovaly obrázky a celá věcička se stala artiklem vhodným jako dárek. Tak se začaly obrázky dávat do zlata a tím hodnota stoupala. A všichni ji znali pod názvem Kai Awase.
V Evropě je hra známá spíše pod názvem „Memory“.
Není divu, že ji najdete na internetu jako online, ale i ke stažení. Počet variant se spočítat nedá. Ani v elektronické podobě ani v podobě papírové. Proto jsou sběratelé nadšeni, když někde někdo vyhrabe hru, kterou ještě nemají a jsou ochotni platit i větší sumy. Ne, nehledejte, miliony to nejsou.
Ve hře samotné existuje mistrovství ČR pořádané každý rok ve Frýdku-Místku.
Až budete zase někdy hrát tuto hru, můžete se výše přečtenými znalostmi směle pochlubit.